Hejkalův běžecký blog

Historii hodinovek popsal, jako obvykle, velice pěkně Bohouš na stránkách Běžce Vysočiny. Já jsem dnes absolvoval svůj 17.start na tomhle motání dokolečka, které někteří běžci záměrně vynechávají a jiní naopak přijdou jen sem, aby prověřili svou výkonnost. V roce 1990 jsem byl na dovolené (byl to jediný závod BV toho roku, na kterém jsem chyběl) a pak jsem ještě absentoval v Dačicích roku 2002 ze zdravotních důvodů. Kdysi dávno se mi dařilo dostat se nad 14 km (celkem 5x) a OR 14700 m z roku 1996 dnes zní jako čistá sci-fi. Od roku 1998, kdy začala moje politováníhodná stagnační, ryze tragédí éra, jsem se dostal nejlépe na 13532 m před 3 roky, kdy se běželo naposledy v Dačicích. Loni mi k 13,5 km chybělo 5 metrů, a to jsem posledních 7 minut šel na krev. S přibývajícími roky mi tento stav čím dál více vadil. Překonat letos tragédí OR mi přišlo málo, a tak jsem si stanovil ambiciózní cíl - 14 km ! To mě přinutilo jít si na dráhu občas zatrénovat. Když nepočítám totální indispozici minulé pondělí, hovořily výsledky jednotlivých tréninků vcelku jasnou řečí – tragédí OR by mohl být překonán o více než pár zanedbatelných metrů, ale 14 km je velmi nepravděpodobných.

A přišel den D. Počasí je nádherně optimálně chladné, jen ten vítr to trochu kazí. Zatímco na náměstí se zdálo, že bude foukat převážně z boku, dole se situace mění k horšímu – proti větru poběžíme na protilehlé rovince. Vl001 na mě dnes použil ukolébávací taktiku – nejprve na blogu a pak dokonce i telefonicky mě houpe, že to dnes nejspíš nestihne. Samozřejmě že s Kristýnkou dorazí – a včas . Popravdě, ani na okamžik jsem si nemyslel, že by vážně nepřijel.

Hypochondrické stavy definitivně ukončí start. Začínám podle plánu opatrně, úvodní dvoustovka je za 54 sec. Brzy doháním vl001 a 2 km se ho držím. Těsně před uběhnutím dvojky nás poprvé bere čelo, sami jsme už taky pokořili pár běžců a běžkyň o celý okruh. Mezi nimi je nezvykle i Ivan – v neděli chce absolvovat Kladenský maratón a dnes jenom vyklusává na účast. Docela jsme zrychlili – 51-52 sec./200 m je plánované tempo, zatím mi kupodivu nedělá příliš velké problémy. Když ale jednu dvoustovku vystřihneme za 50, vynadám Vláďovi, že je moc rychlej – Vláďa zvolní a já jdu dopředu . Mezitím nastala historická událost – poprvé v životě jsem předběhl Míru Krechlera, to je okamžik, na který jsem čekal spoustu let. Když pomyslím, že na Silvestra 1999 jsem ho zpitý šampaňským a jinými nápoji ubezpečoval, že se mi to podaří během dvou sezón... Nicméně závod pokračuje. 2 km tahám pilku a když mi vl001 dá nožku, vynadám mu podruhé a pouštím ho dopředu. Několik koleček zápolíme s Hankou, která se rozhodla jít hodinovku fartlekem – dohoníme, předhoníme, pak se takřka sprintem přežene okolo nás, aby vzápětí zvolnila. Takhle to proběhne 3-4x, než jí definitivně utečeme. Na 5.km mám mezičas 21:38 - stejný jako v pondělí, to není špatné ! Jenže vl001 začíná mít navrch – makám, co mohu, hejkám, a přesto nepatrně ztrácím. Pár minut před polovinou nás od sebe definitivně oddělí skupina běžců při předbíhání o kolo, mezi nimi je Jitka. Vláďa se s nimi dost dlouho drží, já ale nestačím. Několikrát silně zahejkám, čímž pobavím zejména Jitku . Chvilku se zdálo, že bych s ní mohl běžet, ale i to se brzy ukáže jako čistá utopie, stejně jako snaha dohonit zpátky vl001. Přes všechnu snahu svou aktuální výkonnost nepřelstím – od 40. minuty je počet sekund potřebných k uběhnutí jedné dvoustovky takřka konstantní – 53. A to je na 14 km pomalé. Mám obrovskou chuť zvolnit na půl plynu, nebo ještě lépe do výklusu. A to by byla obrovská chyba, nebyl bych první ani poslední. Zvolnění ke konci hodinovky jsem už několikrát naživo viděl a občas jsem z toho i profitoval. Dnes takřka ne, ale není divu – startovní pole je poměrně řídké a pohybuji se nečekaně spíše vepředu ! Neustále někoho předbíhám o kolo resp. o víc. "No ty mi to dnes dáváš", zní komentář Kamila, když ho beru asi počtvrté. Mám trochu obavy z Míry, ten je ale bezpečně za mnou, cca 150 m. Posledních 10 minut, posledních 5, 3 – dávno jsem měl zrychlit, ale nejde to. 2,5 minuty před koncem mě bere o 2.kolo Karel Suchý. Udržím se aspoň jeho ? Ne ! Minuta, půl – nasazuji těžký sloní sprint, aspoň tu protilehlou rovinku musím překonat. STOP ! Přesně 13800 m ! Ani nepadám k zemi, no to jsem do toho mohl dát víc. Kouknu na TF – průměr 169, max. 188 – hmm, tak asi ne. Přecijenom už nejsem nejmladší . Ze 17 startů 8. nejlepší výkon, dvakrát jsem měl o pár desítek metrů víc. V kategorii 6. místo z 9, celkově neskutečné 15. ze 42 !! Ghost Buster to jednou nazval "propadnout se výsledkovou listinou směrem dopředu" . Dnes tu nebyl – taky poběží Kladno ! Skvělých 8,528 bodů je můj historicky 2.nejlepší výsledek, ale suverénně nejlepší na Frantu Tichého, navíc Franta o metr prohrál . Nicméně Vláďa má 13909 m, 8.617 bodů a opět mě přesvědčivě porazil. A tentokrát nemám pocit, že bych se dopustil nějaké taktické chyby. Zkrátka momentálně je lepší. Ale, jak už jsem několikrát povídal i psal, nevadí mi, že mě budou soupeři porážet, hlavně když se budu já sám zlepšovat. A to se dnes povedlo, HURÁ !